Nesmím moc přemejšlet...

24. dubna 2010 v 22:24 | Áťa |  Vlna úžasnosti zaplavila zbytky normality...
...Jinak mi totiž brzo hrábne.

Včera večer jsem přetrpěla vážně motivující rozhovor.Plný francouzštiny,angličtiny,a sem tam nějaké češtiny z mojí strany.
*grrr*...
Ale dozvěděla jsem se toliko věcí... Shrnuto,napsáno,řečeno,prostě cokoliv...Tákže,prej vypadám mnohem starší,než doopravdy jsem (informace,že nemám ani občanku musela být opravdu děsivá). Pak jsem prej strašně ukecaná... (To mě asi nepotkal,když mám debilní dny).Jsem fajn,říkaj někteří blázni...A,ehm...Taky vám přijde,že říct někomu ' I like u' je mnohem jednodušší než říct 'mám tě ráda'? To sice neni můj případ,ale...U hodně lidí v mém okolí si toho všímám.

Asi vyhodim ségřin budík z okna.Dneska začal zvonit,mrcha, už v 5:45...Měl štěstí,že jsem vylítla z postele,vypla ho a zase zapadla...

Pak mi už zase volala společnost prodávající něco pochybného.Tenhle tejden už počtvrté.Ovšem dnes...Jsem to tomu typanovi natřela."Prosim?" "Dobrý den,tady farmaceutic..." "Nechci,děkuju,nashledanou." - 16 sekund se mnou mluvil.
Jsem zlá.Příště už to bude jen "Dobrý den,vy jste z té farmaceutické společnosti?Hm...Víte,ale pro moji opravnu vzducholodí jste zbyteční.Sbohem"

Teď se užírám nudou,pochybnostma,ale někde ve skrytu dušičky je i naděje...Protože...Co když jen zase moc přemejšlím?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.