Srpen 2010

Hrůza a děs popáté, aneb první pořádný wallpaper

31. srpna 2010 v 15:12 | Áťa |  "Kreativní" Áťa
S novýma brushema je tvorba v PS mnohem jednodušší.Tyrkysový nádech mi poradil kamarád.No, a tady je výsledek cca hodinové práce... Aneb, neukamenujte mě, stále a pořád mi to moc nejde :( ;)

By Áťa


Pokud máte zájem, klidně vám to pošlu na mail ve velikosti 1280 x 1024. A ačkoliv si nemyslim, že by to stálo za kopírování, kopírujte jen se zdrojem...Jinak zase budu vyhrožovat useknutím ručiček,nožiček a jiných částí těla. ]:Đ

"Já do školy neeechci, mami..."

30. srpna 2010 v 18:01 | Áťa |  Vlna úžasnosti zaplavila zbytky normality...
Začínám propadat panice.
Chodím po bytě a hystericky ječím, že tenhle rok určitě neprolezu. A titulek není nejen z mých prvních dnů ve škole, kam jsem se nejdřív jako prvňáček těšila, věta z titulku se opakuje každej rok. Teda... Kromě toho výkřiku "mami" :D

Na začátku prázdnin jsem to viděla hodně pesimisticky.Jak to budu zvládat bez možnosti přilítnout rychlostí světla za kamarádkou a vykecat jí všechny drby? Na konci prázdnin si odpovídám... Lehce.
Očividně jsem to přežila.Ale teď to taky vidím pesimisticky... Protože tam nechci, už kvůli tomu, že každá holka takhle přiletí za kamarádkama, vykecá to, no a pak má celá škola koho probírat.

Aspoň něco pozitivního - nejdu na novou školu.Minulý rok jsem vážně hysterčila na každým kroku. Ale aspoň jsem nevěděla, do čeho se vracím.Ten náš ústav, teda, gymnázium, hodnotí jako jedno z nejlepších ve městě, né-li kraji. Jenže ti,co posuzovali to asi brali jen celkově, nikdo neřešil, jakou metodou se tu látku studenti nabiflujou. Se silným sarkasmem konstatuju, že francouzština je na naší škole spíš něco jako "samostudium".Ale jedničku z ní mám, tak co melu...

Anyway.. Díky sledu událostí, co se staly v posledních týdnech není moje nálada o moc lepší. 1.září jsem měla v plánu jít si po škole s bandou normálních lidí sednout na ostrov a dát si aspoň vodnici. Jenže... buď vůbec nepůjdu do školy kvůli zdravotnímu stavu, a nebo odpoledne půjdu za mojí sestrou do nemocnice, kam si půjde lehnout, pokud jí výsledky rozboru krve nevyjdou dobře.

A jak to tak pročítám, zjišťuju, že strošku protiřečím. Ale to ne, 1.září chci zajít pozdravit spolužáky a nebo hybridy,co se za ně vydávaj, já nechci pak na ten zbytek, kdy zase budu bojovat o dobrý známky. :(

Mimochodem, nedávno jsme s kamarádkou přišly na hodně důležitej rozdíl mezi základní školou a gymplem... Na základce se snaží mít hodně lidí špatný známky, aby to byli hustý týpci a machři, a člověk s vyznamenáním je pro ně šprt, nerd a podobně. Jenže na gymplu je to naopak... A to se mi líbí... I když je to trochu smutný.

Jahody :)

29. srpna 2010 v 17:00 | me
jahody :D
jahodýýý :D
Ani copyright by nebyl... Jsem líná osoba. Opovažte se to kopčit, usekám vám ručičky, nožičky a jiné nepostradatelné části těla! :D

Sázky, aneb adrenalin po malých dávkách

25. srpna 2010 v 23:45 | me
Dluho jsem nepsala.Proč se vymlouvat, prostě se mi nechtělo.
Sun by Áťa


Ten obrázek je z mého chabého mobilu, a protože už od narození trpím neskutečnou leností, není nijak upravenej.Dokonce ani copyright jsem tam nenamáčkla.Tak vám to píšu sem... Nekopčit, drahouškové.Jinak vám kdosi useká ručičky, nožičky a následně to možná bude řešit u vyšší moci blog.cz.Teď vám to hustodémonsky natřela, so...posunem se dál.

Už jsem vám někdy vyprávěla o tom, jak mě hrozně baví vsázet se? I když občas prohrávám, stejně mě to baví.Zvlášť,když jsou šance vyrovnaný.Je to taková moje dávka adrenalinu.Sice nepatrná,ale stejně.Vím, neni moc fajn,když někdo vsadí půl milionu a prohraje to,ale o to v tomhle článku nejde...
Znáte ten pocit, když si řvete v duchu "Jo!"? navíc taky cítíte trošičku škodolibej pocit,že nějaká osoba už teď přemejšlí, jak se ze splácení prohry vyvlíct. A tím se dostávám k dnešnímu/včerejšímu fotbalu.

Takže, zkráceně.Na fotbal koukám jen hodně zřídka.Dobře, na mistrovství světa jsem občas koukala, ale stejně.A dneska jsem si vsadila na to,že Sparta projede jeden zápas.Není důležitý,jak to dopadlo, nebo s kým hráli, důležitý je, o co ta sázka byla a s kým.

Marty- s tím týpkem je spojeno čím dál tím víc nitek mýho života.A přesně to je týpek,se kterým jsem se vsadila.O pusinku :D :) A vyhrála jsem... Součástí je to,že mě zve na pivo :) Mhm... a kdy? Konstatoval "Dočkáš se :)"... Fajn.To je vážně uklidňující.Nakonec budu čekat půl roku, nebo jak by si to představoval?
...Ono, celkovej počet mnou vyhranejch sázek s ním s touhle výhrou je tolik,že to zabere hodně času. A teď se vůbec potutelně nesměju. Přece nejsem zvrhlá ]:D

Věrný společník,co s vámi může být kdekoliv

21. srpna 2010 v 23:24 | © Áťa |  Vlna úžasnosti zaplavila zbytky normality...
I ve chvíli,kdy si připadáte jako nejšťastnější člověk na světě se může objevit.Bojovat proti němu víceméně asi nemá cenu, protože se za chvíli objeví zase.Bez něj by filmoví producenti na jistém žánru filmů prodělávali.Vydělávalo by naše ego, svědomí a pocity.Seznamte se, strach.

Je toho tolik,co by se k tématu dalo říct.Mám strach,že to všechno za chvíli zapomenu, tak píšu právě teď.

Strach jste jistě zažili všichni - že se pod postelí objeví Samantha z Kruhu nebo Gargamel ze Šmoulů, strach z toho,že neuděláte příjmačky,maturitu... nebo třeba ze všedních věcí.Lidi,co maj strach z řetízků, protože maj pocit,že je "to" škrtí.Lidi, co se bojí výtahu, protože je pro ně děsivá představa toho,jak letí 12 pater vzduchoprázdnem a následně na ně dopadne závaží vyvažující kabinu.

"Věrný společník,co s vámi může být kdekoliv." - Taky už jste někdy měli strach z toho,že když se potopíte třeba v bazénu, tak už vám nebude stačit kyslík nasátý v plicích a vy se utopíte? Napadlo by vás snad někdy, že se budete muset za 20 let pohybovat pomocí invalidního vozíku,protože se vám zlomí obratel díky řidiči,který se svým autem nabourá do vašeho kola?
... Ve věčném strachu se nedá žít. Museli byste se bát i dojít si koupit svačinu, protože by do vás náhodou a shodou okolností mohl narazit asteroid.Ale to už by byl hnusnej osud.

Neberte si příklad ze sebevrahů, ale... pro ně je silnější touha skončit s životem, než strach z pomalé smrti a následného 'zatracení'.Silnější než strach z toho,že si na ně za pár let nikdo nevzpomene.Tito lidé svůj strach překonali.Nebo ne?

Znovuobjevení Gigiho D'Agostina

20. srpna 2010 v 21:45 | © Áťa |  Hlavně nenápadně!
Jako menší cvelofátko (hláška toť z Pána Pařmenů) jsem kdysi byla bývávala závislá na technu.A dneska mi přišlo doporučení Youtubu na tohohle autora.Pamatujete si,když v rádiích,na émerické MTV,kterou jsme se ségrou uctívaly, na Óčku hrála The Riddle? Je to pár let zpátky...
...Podle názvu asi nic netušíte,nebo nepamatujete,ale...
...teď už víte? Ano,zarytí technaři mě asi ukamenujete,že "nepoznám kvalitní techno"...Ale upřímně, mně,jakožto hrdému metalistovi je to jedno. C'mon!
Celej večer projíždím seznam Gigiho skladeb, a nejvíc mě zaujal klip Bla Bla Bla... tu:
... kdo přišel na to,že oba klipy maj stejnej "základ",aneb týpka bez ručiček pohybujícího se jaksi hopkaje, má u mě bod.Ale věřte, že stejný ty klipy nejsou.Bla Bla Bla nemá tak děsivě křiklavý pozadí.Ale zase má bod za postavičky.... Těžké,toto.Mimochodem, je to vůbec techno? :D

Anyway, ať zase nezkoumám jen klipy,hudbu a podobně...
...Posledních pár dní probíhá více než pesimisticky. Zaprvé, nejlepší učitel u nás na škole, ochotnej,spravedlivej, přívětivej a také největší ekolog a propagátor přírody,kterýho jsem znala, zemřel.
Za druhé... Další týpek,známej z mého okolí je mrtvej.Ne, neměla jsem ho moc v lásce,ale tohle bych mu nepřála.. Kurňa.
A teď už ty lehčí... Marty je pasivní, J. je pasivní, H. je ignorant a Átina je kráva. Tak by to
stručně napsala...Átina. Žel, vy jste ve spárech mých,a tak jsem pevně rozhodnuta vás tím prudit.Vy,jenž toto odmítáte, laskavě prosím zmáčkněte čudlik vpravo nahoře.Křížek má na sobě. Překvapivé,že? Tak.
H. už přestávám řešit. Vlna zvrhlosti, kdy spolu dřívější vztahový maniaci chodí do kina, přešla.Jsem ráda, že jsem se přes to dostala a konečně na něj dokázala aspoň z části zapomenout. Jen mátina se mě dneska ptala,co se s ním stalo.Řekla jsem jí to.Pousmála se, že prej jsem hustá, že jsem ho dokázala pustit k vodě pěkně z očiček do očiček.Mě to teda moc hustý nepřijde.Never mind...
... S J. jdu v pondělí kalit. Na naprosto mizernou kapelu jdem kouknout, do místního klubu. Uvidíme... Spíš se to časem vyklubalo tak,že budeme kamarádi.Možná proto,že je pasivní.Jenže,co když i já? Mhm... No,i to je dobrá verze výsledku... Jako bych hrála zápas.V tomto případě si Átina s J. do konce života dává a předepisuje červenou kartu.Nesmíš,Áťo!
No a Marty... Ten je taky pasivní.Možná proto,že je 130 kilometrů odsud s kamarádem na chatě.Tak co řeším? Mhm... To bych nebyla já,abych něco neřešila.

Ségra je nemocná,tak si jdu hrát na ženu v domácnosti.Aneb, všichni jsou pryč,tak se tu Áťo s tou kopicí práce třeba poflákej.Grrr...

Odstíny fialové,aneb Hrůza a děs počtvrté

20. srpna 2010 v 16:45 | © Áťa |  "Kreativní" Áťa
Ave,děcka...
Átina zase tvořila v Photoshopu.Tentokrát je to podle vladstudio.com, kde najdete hodně tutoriálů a inspirací.

Colors by Áťa

Vzhledem k tomu,že nápad není z mojí hlavy mi v případě zájmu napište,a já vám na e-mail pošlu zmíněnej obrázek,ale bez Copyrightu,ve větším formátu (1280x1024, třeba jako tapetu na notebook s monitorem 15,4).V téhle zmenšené podobě nejsou ani vidět vzorky jednotlivých pruhů, všude je použitá moje vlastní nakombinovaná textura, nebo jinak řečeno, nenápadný proužky se záhyby.Asi bych si měla někde založit účet a házet ty obrázky pro úplný náhled tam.Snad někdy příště.

A neukamenujte mě, furt a stále se s PS moc nekamarádím :D

Obloukem se jí dneska vyhýbejte...

17. srpna 2010 v 14:13 | © Áťa |  Hlavně nenápadně!
... jde z ní strach.Teda, spíš ona děsí sebe sama. Na všechny je od rána protivná, je rádoby vtipná a... no, překvapená.

Následuje popsání jevu,stavu, čheokoliv, proč je ta osoba překvapená, vyděšená.Nazvala bych to "Kamarád,taky rád, kamarádka nechce dát." Aneb...

... můj nejlepší kamarád mi řekl, že chce být víc, než jen kamarád. Kluk, kterej je pro mě v podstatě starší brácha, kluk,kterej o mně ví společně s Eldou v podstatě všechna tajemství... A moje reakce na to byla: "to je vtip?"
... Ano,děcka,jen mi to řekněte.A cooo? Že jsem to zkopala,ne to, ale naše kamarádství.
Mám strach,že jsem ho tím ztratila.Jenže nebyl čas na vysvětlování, proč by to nešlo, a tak chudák jen odvětil "Sorry". Ještě předtím jsem to volala Eldě, protože ta vždycky poradí, i když kravinu, pokaždý mi její rada pomůže,povzbudí.A včera? Ani ona nevěděla.Otázka totiž zněla "myslíš,že to byl vtip,sázka?"...Ona ho zná, a možná proto odpověděla "Nevím... u něj si nikdy nemůžeš bejt jistá tím,co myslí vážně a co ne."No a z toho,co potom odpověděl... Obě jsme se shodly,že jako vtip to myšleno nebylo, protože to by tam byla nejmíň tuna smajlíků. Nutno podotknout, že se ptal es-em-es, což je zaprvé srabácký,a za druhé... nevím, on mi nikdy na smsky neodpovídá, jen prozvání, a tak mě trochu vyděsil,že se ozval.
Otázka,která mě ale štve nejvíc je "Proč?"... Je fakt,že jsem možná klamala tělem, nebo spíš svejma činama.Vždycky jsme chodili na akce spolu, protože s ním se člověk nikdy nenudí, víme o sobě vzájemně hodně a máme i hodně společnýho, ale to,že to dávám najevo je víceméňě občas hlavně kvůli tomu,že je vtipný pozorovat ty xichty lidí,co netuší,vo co go, když na sebe vzájemně s tim klukem řvete poté,co jste vyhráli kenta "Háj fááájf!"(hláška z himym)
...Ano,teď si asi ťukáte na čelo a říkáte se, proč ho teda nechci,když ho mám natolik ráda. Jenže, důvod je prostej... Srdíčko mě táhne jinam.Za Martym.

Elda,pořád ta samá Elda, mi nakonec přece jen poradila to, abych počkala,jak se bude chovat za čas... Pokud najednou bude divnej, nemluvící se mnou,dokud nemusí by mohlo znamenat, že to vážně myslel.A pak si s ním mám promluvit.Jenže moje řečnický schopnosti jsou mizerný,když nemůžu přidat joke, nebo sarkasmus.Prostě nedokážu bejt vážná,aniž by to nemělo katastrofální následky...
...Asi to budu muset nechat plavat.

Debordelizace kumbálku

15. srpna 2010 v 21:53 | © Áťa |  Hlavně nenápadně!
Zdravím, internetová společnosti :)

Vy,kteří/které máte blogy, taky se tak rády občas hrabete v archivu a pročítáte starý články, ve kterejch se píše,co jste dělaly,jaký rozhodnutí jste udělaly, a co se za tu dobu stalo ovlivňujícího realitu,v níž jste teď?

Tím se dostávám k titulku.Právě totiž neprobíhá "rekonstrukce",jak se dozvíte většinou na blozích,kde jsou zápisky i o tom,co právě povětšinou majitelka jí, dělá a podobně. Nazvala bych to "debordelizací kumbálku". Nejen,že se kochám nad tím, jak jsem byla dříve tolik naivní,hloupoučká a měla na svět mnohem optimističtější názor, zároveň se děsím toho, jak jsem dřív popisovala jsem každou kravinu, mizerný filmy považovala za super koukání a nezapomínala na peprná slovíčka objevující se na každém kroku tohohle kumbálku... A tak projíždím editor, a pár článků už šlo do křemíkovýho nebe.Ale berte to pozitivně.Zůstává zde elita článků,které považuju za čtivé i teď. Aspoň trocha pozitivního myšlení mi zůstala :D :)

Už pár hodin se úspěšně schovávám před bráchou, kterej celý dny jen chce,abych si s nim hrála s legem.Normálně se mi o legu už i zdá...  Víte, když vás ve spánku děsí osmidílová žlutá kostka, začnete si říkat, jestli něco náhodou neni divný...

... celkově se už těšim domů.Tady mám sice spoustu času na čtení Pána prstenů (právě jsem u prvního dílu), ale ve městě mám šanci potkat Martyho (to je krycí jméno, nebaví mě psát ty jména zkratkama.Navíc mu Marty i říkám,to jméno se mi hrozně líbí :)... Mínus domova je,že tam nemám možnost jít si číst ven,aniž bych se potýkala s dotěrnými spoluobčany, ale zase tam mám klid a... přiznávám, už se těším,až se mi bude zdát o něčem normálním a ne o Legu.

A zjistila jsem,že na počítači dokážu celkem v pohodě psát všema deseti a celkem obstojně rychle, jenže chybka se vloudila...a to,že vůbec nedokážu psát rychle normálně, propiskou a na papír.A tak jsem se nedávno rozhodla,že budu psát né na blog,ale na blok. No, jenže,světe div se,takový pitomý nápady mám až pozdě v noci, a tak to vypadá...jak to vypadá. Stručně... Ani já tu hatlamatilku nepřečtu! Ze zbytků, co se daly přečíst se skládá druhej odstavec, tak si ho přečtěte ještě jednou, ale s obdivem, že jsem to po sobě dokázala rozluštit.

Prej je to to nejjednodušší.A mě to stejně nejde :D

12. srpna 2010 v 13:38 | © Áťa |  "Kreativní" Áťa
Zase jsem se vrhla na tvorbu v Photoshopu. A včera jsem měla pár hodin čas, tak jsem si jen tak čmárala,až se z toho nakonec vyklubal současnej design. Vím, neni to zrovna nádherná ukázka toho,co se dá dělat, v podstatě je to jen pár čar, který se mi stejně moc nepovedly... Nevadí, aspoň se člověk soustředí hodně na text a né na to,kde je jaká hvězdička,kolečko,srdíčko... Jednoduchost dělá divy.Teda aspoň doufám :D :) Hm, poté,co jsem to před chvílí změnila sem musím dát aspoň náhled toho dřívějšího,aby to dávalo smysl... Takže, dřívější záhlaví,ke kterýmu se vztahuje tenhle odstavec, mimochodem,taky moje tvorba...:
moje práce


Ale to je jen vedlejší. Právě teď se totiž zase patlám se Space Art-em. Název určitě mluví za vše,ale pokud chcete vědět podrobnosti, tak je to tvorba mlhovin,hvězd, planet a podobně.Na SA mám ráda, že se fantazii meze nekladou a v podstatě všechny svoje nápady můžete do tvorby promítnout.Teda pokud víte, jak se ty nápady promítnout daj. Materiály se k SA hodí hlavě z galerie NASA, Google Earth a jinejch portálů,kde jsou obrázky krajiny, hlavně povrchu s kameny a všeho,co vypadá jako z jiného světa. A SA je prej to nejjednodušší,co se dá v Photoshopu tvořit.A mně to stejně nejde... Právě teď dělám komety.Strašná spousta úprav k tomu,aby se vám to opravdu líbilo, a hlavně trpělivost, že se nenaučíte dělat perfektní designy a obrázky za den.To si pořád opakuju. Jenže když už aspoň po desáté děláte jeden "hloupej" odlesk a rozostření, začíná vám z toho hrabat a nejradši byste s tím sekli, i když si tu větu pořád opakujete... Cvičit,cvičit,cvičit.

Jdu se pokusit udělat nějakej "design",teda pokud se tomu tak dá říkat, tak, aby byl aspoň z části ucházející... A pak si konečně udělám další hrnec kafe.Yeah! :)

Večerní aktualize...
Tak takhle dopadla ta dnešní hatlamatilka, práce to bylo hodně,zvlášť protože mi to ještě stále a pořád moc nejde... Tak na to jukněte :D Inspirace je z www.tutorials.cz a "bílá díra",původně hurikán Celia je obrázek odtud. Galerie NASA je na Space Art prostě boží... a teď už ten obrázek,aneb Hrůza a děs potřetí :)

"Bílá díra chrlí čas a hmotu.Kryten,Red Dwarf"
Space by Áťa