Pohoda, klídek a...

2. září 2010 v 19:00 | Áťa |  Vlna úžasnosti zaplavila zbytky normality...
... ne, tabáček nebude. To jen Átině tohle přijde jako čupr přirovnání k jejímu stavu. Aneb, o tom, jak jsem už pár dní doma sama.A cvaká mi z toho.

Minulý pátek jsme mamce a jejímu přítelovi udělaly "Pá, pá" a oni si odjeli neznámo kam křížem krážem po Evropě. Nakonec začaly přicházet eSeMeSky, že zakotvili ve Švýcarsku.Další den přišlo něco ve smyslu "Je tu -3, jedem na jih", a tak se naše maminka octla v Nice ve Francii.V pondělí, tedy o tři dny později byla má drahá sestřička u doktorky s tím,že jí nezabírají léky na zvětšný uzliny na krku a jiný příznaky.Byla tedy poslána na infekční na krev.V úterý, o den později jí volali, ať ihned maže na infekční oddělení, že si tam musí pár dní poležet, jinak by jí taky mohly zkolabovat játra. No a hned ten den večer přijela tetka a odvezly jsme Odýska, tu psí příšerku, k babičce, abych se já kdykoliv mohla přesunout třeba k tátovi a nemusela se do pár hodin zase vrátit kvůli venčení výše zmíněného psiska. No,a od té doby, tedy od úterý odpoledne jsem doma sama.

Nikdy bych nevěřila tomu, že chod domácnosti může být tak složitý. Každý den přijdu se ze školy a hned jdu uklidit, umejt nádobí, vyluxovat, pak otrhat rajčata,který pěstujem v kbelících na balkoně a nesmím zapomenout vybrat schránku.Řeknu vám... Celý týden jsem nestihla ani pečivo nakoupit. Obsah lednice se pomalu ale jistě ztenčuje, a já si poslední dny dělám už jen pizzu a hranolky.Na nic jinýho totiž neni čas, a i kdyby byl, já sama to nezbodnu a pak se to tu akorát tak bude kazit.
...A to nepočítám fakt, že jsem tu sama.Je tu pohoda, nikdo mi do ničeho nekecá a dělám si všechno svojí rychlostí...ale... Už mi chybí mamčina buzerace, motůrek, kterej mě nutí máknout a pořád mi připomíná, že mám něco udělat. Taky pokec, novinky jí přes telefon musím říkat rychlostí blesku, protože už tak bude účet hoooodně vysokej díky ségry transportu do nemocnice a tak.No, a protože je mamča jediná moje sudička, která si dokonce i jména mejch kamarádek pamatuje, už se na ní těším. Zejtra odpoledne by měli dorazit.

...Ale vsaďte se, že pak budu s nostalgií vzpomínat na těch pár dní, kdy byl celý Kumbálek pod vedením jenom mě, Átiny, pošuka století.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 L.o.u L.o.u | Web | 2. září 2010 v 21:51 | Reagovat

Ouu..vidim, že to máš nabitý. Tak snad bude sestřičce líp:) Ty vaříš..jako sama? :D Héj tak to by u mě skončilo katastrofou..i ty hranolky :-P :-D

2 Beecappy Beecappy | Web | 3. září 2010 v 18:14 | Reagovat

Myslím, že už dneska budeš litovat, že nejsi sama :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.