Chtělo to změnu

6. října 2010 v 23:28 | Átina |  Vlna úžasnosti zaplavila zbytky normality...
Jsem nasraná. Jo, přesně tak. GRRRRR! Ten článek jsem psala aspoň hodinu. A teď je v tahu! Kam ses podělo, automatické ukládání.. KAM?!!
Fajn. Už jsem se uklidnila.

Takže, chtělo to změnu. Nejen tady na blogu.
Upřímně, ta žlutá pod textem už mě pěkně děsila. Křiklavá,žloutkově žlutá. Celej měsíc... Jsem strašně nestálej člověk. Nesnášící stereotyp. Plus fakt, že vzor dřeva na okrajích je na blozích očividně hodně oblíbenej. Nebaví mě bejt dalším v řadě. Tak, vzhledem k tomu, že poslední dobou miluju vyblitou zelenou barvu, a k tomu černou a fialovou... Je to tahle silnice. Autorovo jméno je v levém horním rohu, by the way.

Pár dní jsem se neozvala. No dobře, tak asi jen dva dny. To by bylo jindy v pohodě, kdybych poslední 3 dny netrávila jen v posteli s Pomerančem na klíně. A to doufám, že mám "jen" angínu. Jop, "jen". A to protože ségra měla asi před měsícem mononukleozu. A ta má inkubační dobu 4 týdny... A tak bych se musela na 6 měsíců díky dietě rozloučit s kořeněnejma jídlama (taky tak milujete špízy,po kterejch vám hoří pusa? :D), sladkým, vodnicí, pitím, po kterým se tak ráda motám, po smaženým, a v podstatě jediný, co bych mohla by byl salát, brukev, sýry a housky. A sice trocha jinýho, ale... nic, po čem bych šílela. Jo, a mrkev. Vím, aspoň bych jedla zdravě, ale... No, to je jedno. Po takový změně netoužím. Zato...

... mé zbabělé, stále věřící a naivní já si dalo s příchodem angíny voraz. Takže je tu moje já odhodlané konečně skoncovat s trápením s rozdělanejma vztahama, který právě všechny zevlí na bodě mrazu. Takže nejdýl v pondělí končím s Martym. Konečně mi totiž došlo, že je to namachrovanej blbeček. Sakra, proč mi to trvalo tak dlouho? Elda říká, že tuhle změnu jsem potřebovala jako sůl. (Eh, další věc, co bych s mononukleozou nesměla, mimochodem :D)

Taky můj šatník chce změnu. O prázdninách jsem přibrala hodně. HODNĚ. Míněno je tím to, že ze sedmer kalhot zapnu asi tak troje. A to je co? Skvělýýý! (No, jinak jsem normální, fakt ;)) A díky tomu, že teď budu nejmíň do pondělí doma, konečně na to bude čas. No, i když...

... pořád na mě čeká spousta učení. Plus to, co jsem zameškla svým válením se v posteli. Biologie, chemie, a referát na ájinu. Ten už mám sice hotový, ale pořád ne natolik, aby vyhověl i kretériím mojí občas perfekcionalistické dušičky. Bude to famózně složité. Jenže, i když napíšu složitá souvětí, co tolik miluju, mám strach, že překladem do angličtiny z toho bude zase jen kopice jednoduchých větiček. Takže asi řeknu Mar-ííí. Ta angličtině rozumí, tak mi s tím třeba pomůže. A to bude potom zábava, až všichni boudou koukat stylem "Co to kurva meleš?" :D Ne, občas jsem divná...

Jdu hysterčit nad tím, že příští rok už prostě budu muset do tanečních.
Změnit svá chodidla na podpatkama podupané a oteklé hnátky nehodlám. A tuhle změnu mám v plánu sabotovat.Víc než to, že si asi naposled užívám horu šlehačky s jahodama, kopicí cukru, a nechutně velkou horou kakaa.
Dobrou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 agrrr agrrr | Web | 7. října 2010 v 0:24 | Reagovat

Jooo jahody, šlehačka, kakao mňam mňam mňam, jenže já doma nic nemám.... Sice jsem teď navařila ale takový mlsotinky ve špajzce(ani nikde jinde) nemám. Chjooo se někdo má...
Jo a dobrá změna;-) mě se líbí :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.